Pohled do klidných hlubokých lesů je narušen monumentálními sloupy dálnice. Autorka tento moment přiznává a zvýrazňuje jej pomocí úhlu pohledu celého videa. Téměř statický obraz doplňuje monotónní zvuk dálnice, který odkazuje k tzv. bílému šumu (zvukový signál rovnoměrné frekvence a hustoty). Obraz přírody se tak dostává do ostrého protikladu s nerespektujícím, násilným konáním a zásahy člověka.

„Vesnice Krásný Les (dříve Schönwald) leží téměř na samotné hranici s Německem. V roce 1930 zde ještě stálo čtyři sta osmdesát devět domů. Nyní je to něco kolem padesáti. Za posledním domem vede směrem k hranici ještě několik kilometrů úzká silnice, podél které jsou stále čitelné obvodové zdi původních domů. Pak už následují hluboké lesy, protínané monumentálními sloupy dálnice a velice zvláštní atmosféra. Přestože procházíte romantickými místy a máte pocit, že jste zcela mimo civilizaci, doprovází vás monotónní zvuk dálnice. Tento zvuk odkazuje k tzv. bílému šumu, signálu s rovnoměrnou výkonovou spektrální hustotou, využívanému pro překrytí dalších zvuků, a to za různým účelem a cílem.“